HONDA CBR1000F dual

Úvodem (7.2.2000)

Přestože rok 2000 je už mou třetí motorkářskou sezónou, teprve teď se dostávám k tomu, abych taky napsal pár slov o mých motorkářských začátcích a o zkušenostech, které jsem běhěm uplynulých let nasbíral. V nadpise je sice napsáno HONDA, ale já začnu svým úplně prvním strojem na dvou kolech, na kterým jsem kdy jezdil. Jo - nespletl jsem se - na rozdíl od svých přátel, kteří prožili "mládí" na fichtlech, chrchlech, simsonech a jawkách, já jsem si sed rovnou na pětistovku, a tou byla SUZUKI GSX 500E.
Po 8 tisících km, které jsem s GS najezdil, bylo jasný, že pětistovka je opravdu pro začátek dobrá, ale že by to chtělo něco lepšího...
no a tím lepším se stala Kawasaki GPZ900R. Když mi ji kluci na podzim '98 přivezli domů, tak jsem si na ni mohl akorát tak sednout, protože jsem měl v té době nohu v gipsu :-((
No a když mi gips sundali (sundal jsem si ho sám, protože už mi z toho hrabalo), tak zase byl prosinec, takže první jízda na Kawě proběhla až po novým roce.
Ještě než jsem začal jezdit na Kawě, říkal jsem něco o tom, že budu jezdit maximálně do 160km/h, že to stačí a tak ... a všichni se mi smáli se slovy ..."počkej však uvidíš..." - Měli pravdu. Po prvních nejistých kilometrech s novým strojem se ručka tachometru čím dál častěj blížila trojmístnýmu číslu s dvojkou na začátku, a netrvalo dlouho, a magickou dvoustovku jsem hravě překmitnul. Nebylo to špatný, ale při rychlostech nad 200 se Kawa moc přátelsky nechovala a v zatáčkách to taky nebylo ono. Ale jinak jsem byl s tímto strojem úplně spokojenej a za sezónu jsem nalítal 13 tisíc km. Tentokrát nejenom po vlastech českých, ale i na Slovensku a v Maďarsku, kde jsme se kolektivně kochali nádherným zatměním slunce.

A protože změna je život a taky proto, že se podařilo ušetřit nějaký penízky, jsem zatoužil po něčem novějším, a to měla být YAMAHA FJ1200 '96. Ale řízením osudu, shodou okolností a taky a to hlavně nezištnou péčí mých přátel (na tomto místě musím jmenovat konkrétně - Mecan, Vlastík a Viťan - najdete je taky na našem webu), kteří obětavě objížděli bazary a pročítali inzeráty, abych nedejbože nekoupil něco, co by se nám barvou (nebo značkou) nehodilo do klubové sbírky, se stalo, že z Yamahy nakonec byla HONDA, a to hned CBR1000F dual '93. 

Pár ilustračních fotek

Pokračování (20.1.2002)

Téměř přesně po dvou letech se vracím ke klávesnici, abych doplnil předchozí povídání o zážitky a zkušenosti, které jsem zažil během uplynulých dvou sezón. Ne že bych od té doby neseděl u počítače, ba právě naopak :-) - sedím u něj denně a někdy i nočně, ale snad právě proto mi dalo tolik práce, abych sám sebe přesvědčil a přepnul se na toto téma. Takže tedy - o čem vlastně psát a čím začít? 
Zážitky z cest - ty najdete na jiném místě tohoto webu. Spíš by se tu mělo objevit pár slov (a nebo třeba celý román...) o kvalitách či nekvalitách našich strojů, ale jak to napsat, abych se vyhnul otřepaným frázím o tom, že zrovna můj stroj je ten absolutně nejlepší, který jsem kdy měl, a zapomenout na to, že to samý jsem psal loni (předloni) o svých předchozích motorkách? No asi přece jen se tomu nevyhnu a musím říct, že CBR 1000F je fakt ten nejlepší stroj, na kterým jsem zatím jezdil :-) 
Ale dost srandy. Kdykoliv se sejdeme my stejně postižení u piva nebo svařáku, vedeme nekonečný debaty o tom, co bychom si teda jako koupili, kdybychom na to jako měli, a neměli to, co máme teď. No a já stále dokola melu jedno a to samý, a sice to, že kdybych na to měl, tak si koupím BlackBirda, ale jedním dechem dodávám, že je to ještě příliš moc peněz za téměř stejnou motorku, jakou mám teď. (pevně doufám, že si to nepřečte majtel BlackBirda, to bych si určitě vyslechl svoje...). Moje tisícovka sice nemá 160 koní, má jich jenom 100 (americké verze z roku 93 mají podobně jako německé omezený výkon), váží asi o 20 kilo víc, ale to vám může vadit leda tak na okruhu, a tam nejezdím. Netvrdím sice, že občas nejezdím rychle, ale ne tak často, abych k tomu nutně potřeboval 160 koní. A můžete mi věřit, že i těch 100 koní dokáže tuto mašinu poměrně svižně rozpohybovat vpřed, včetně řidiče, spolujezdce a dalších třech kufrů vzadu. A jak si můžete přečíst v článku o naší cestě po slovinských Alpách, dokáže vás dopravit i na Grossglockner. 
Teď sem vsunu trochu techniky - nejdůležitější údaj v našich zeměpisných šířkách je spotřeba benzínu. A tady opět musím svůj stroj vychválit -  podle občasných složitých výpočtů :-) se pohybuje mezi pěti až šesti litry na 100km. Těch pět litrů je samozřejmě extrém - vyžaduje to jet velmi klidně a vyrovnaně třeba po rakouské dálnici něco kolem 150km/h. Ale 5,5-6 litrů je normální spotřeba, pokud nejedete střelbu někde na Ecce Homo ve Šternberku. Další věc, která stojí za zmínku, je brzdový systém DualCBS, použitý u tohoto typu HONDA poprvé. Znamená to jednoduše řečeno asi toto: Nemusíte brzdit zadní brzdou, stačí, když brzdíte jen předkem, ono to za vás ten zadek brzdí samo. A naopak,pokud máte plné ruce práce, stačí zabrzdit zadní brzdou, předek to opět obslouží samo, a navíc tak inteligentně, že nástup brzdného účinku je plynulý, takže vás to nekatapultuje přes řidítka. Někde na našich stránkách je podrobnější popis celého CBS. 
Ještě pár poznámek o pneumatikách - stejně jako mí kamarádi jsem nejdřív používal Michelin Macadam 90. Není to špatný, ale přední guma tohoto typu má jeden zásadní nedostatek: Nepravidelně se opotřebovává - vyjíždí se na ní jakési "schody" a po čase máte pocit, že jezdíte na hranatým kole. Když jsem naposled přezouval, spíš z nouze než z rozmaru jsem koupil značku Dunlop Sportmax Touring. Po ujetí cca 4500 km vypadá přední pneu "jako nová" a schodkovitý efekt se vůbec na tomto vzorku neprojevuje. 
Za uplynulé dvě sezóny jsem neměl se svým CBR ani jeden problém, když pominu velmi trapnou nehodu, která sice mohla dopadnout bůhvíjak, ale nějakým zázrakem jsme oba (já i auto) vyvázli bez jediného škrábnutí a bez újmy na zdraví. Záměrně se vyhnu podrobnému popisu celé nešťastné události, protože to byla jen a jen moje blbost, která připravila mou pojišťovnu o padesát tisíc Kč. 
Asi bych udělal neodpustitelnou chybu, kdybych se nezmínil o tom, na čem vlastně vozím věci, když jedu někam dál a na okolnosti s tím spojené :-) 
Hned po té, co jsem si přivezl domů CBR, jsem se zajímal o nějaký nosič a kufry, a protože mám velmi zkušené kamarády, tak mi poradili (dobře) WingRack od Giwi. Byla to dobrá volba, i když cena tohoto špásu není z nejnižších. A protože peněz nazbyt nebylo, koupil jsem si tehdy jen jeden 46ti litrový kufr. A celý léto 2000 jsem tvrdil, že další kufry nekoupím, neb je nepotřebuju a že všechno na cestu nezbytné naložím do toho jednoho kufru a do jednoho pytle, který připevním na zadní sedadlo. To všechno fungovalo, ale jen do okamžiku, než se vyskytla potřeba na to sadní sedadlo dostat i spolujezdce...Když všechno, co následovalo, taktně zamlčím, musím říct aspoň to, že už mám tři kufry, a že Víťa měl pravdu, když tvrdil, že jeden je málo...

Takže potud mé dojmy z motorky HONDA CBR1000F dual; pokud má někdo jiný názor, nechť mi to neprodleně sdělí písemně :-)

Bert z Olomouce