3.-5.9.1999 4.ročník Motopárty Lužany aneb "Klíčový víkend"

Moto párty Lužany jsem po návštěvě 3.ročníku v roce 1998 zařadil mezi srazy, na kterých stojí za to se zúčastnit. Proto jsem opět v letošní sezoně vyrazil na první zářijový víkend "na západ". Naše mini skupinka dvou plně obsazených VFR-ek, další kámoši z klubu dojedou v sobotu, se blížila krásným pozdně letním dnem k první zastávce ve Vysokém Mýtě v Motocentru B&B. Chtěli jsme si prohlédnout VFR 800 i, která tu měla stát v bazaru za solidní peníz, bohužel někdo nás předběhl a odvezl si ji. Prozatím tedy techniku měnit nebudeme.

luzany1.jpg (29933 bytes)  

No není to absulutní POHODA ?

Příjezd do areálu kempu v Lužanech se obešel bez bloudění, díky solidnímu značení a pamatováku z minula. Po nezbytných administrativních úkonech jsme se uvelebili v rezervované chatce, to kdyby pršelo jako posledně, a čekali na zahájení soutěží pátečního podvečera. Hod sudem, největší spalouch, přetlačovací stolice a moje oblíbená disciplína jízda pomalosti. Přihlásil jsem se jako poslední do různorodého startovního pole - endura, jawky, choppery a naháče. Na startu můj kelímek nevzbuzoval u některých přihlížejících důvěru, ale nakonec z toho bylo druhé místo. V euforii úspěchu jsem zaparkoval u chatky, zamkl do předního kola svůj "maxi" zámek a šel popohnat pitný režim. Program se slušně rozbíhal díky perfektnímu speakrovi. Největší spalouch se trošku vymkl kontrole, protože dva z přihlášených tlačili na pilu tak usilovně, že na ráfku skončili oba skoro zároveň. Nová guma za první místo byla ale jen jedna, takže za druhé byly jen starosti na ráno, kde sehnat náhradu. Při obchůzce občerstvovácích stánků se nabízely pochutiny v takovém množství, že jsme okamžitě zahájili bodovou dietu. Nechybělo samozřejmě ani rožněné sele. K pohodové náladě hrála Pumpa a v rytmu hudby se střídavě svlékaly sličné děvy, prostě těžkej veget. Ovšem nic netrvá věčně. Kolem půlnoci jsem provedl KKK (krátkou kontrolu klíčů), klíče od chatky mám, od motorky taky, ale nemůžu si vybavit, kam jsem dal klíče od "maxi" zámku v mém předním kole. No, výborně. Asi znáte ten mrazivý pocit v zádech. Ve mě by se v tu chvíli krve nedořezal. Klíč leží 160 km odtud, doma na poličce. Je hrubě po půlnoci, promile v krvi hovoří sami za sebe, takže o nějaké okamžité akci jako, zajet domů na kamarádově motorce nemůže být ani řeč. Telefon doma také nikdo nebere, asi už všichni prdí do duchen. Teď zažívám ten nepoznaný pocit být na srazu vlastně bez motorky. Přece jen mi ale svitla naděje.Vlastně už dnes ráno přijedou další kluci, to by mohlo vyjít. Spánek této noci nepatřil k nejklidnějším. Hodně brzký budíček mne hnal zpět k telefonu a po pár zdařilých hovorech se nálada zlepšuje. Když to všechno vyjde, stihnu i vyjížďku na letiště do Hoškovic a uvidím korunovaného krále českých kaskadérů, Milana Rosypala. Až teď teprve zjišťuji, že přes ranní napětí jsem zapoměl na kovaříčky v hlavě. Oni ale nezapoměli, jsou tam a tepají a tepají. Začínám také vnímat klady časného budíčku, jasná obloha, sluníčko už začíná přitápět, vypadá to na pěknej den. I když bylo v noci jasno, všude to vypadá jak po sněhové přeháňce. Kelímky kam oko dohlédne. Kupuji kafe sobě i ženě, bude překvapená, snídani do postele nemá ani doma, k tomu ještě v infocentru čerstvé ČMN. Čekání na své zachránce jsem si zkrátil prohlídkou mapy a naplánování odpolední soukromé vyjižďky, loni jsme při této akci navštívili Trosky, dnes padá volba na hrad Kost.

luzany2.jpg (24121 bytes)  

 

I takové AMAZONKY jsou členkami klubu...
a ani nemá uřezané ňadro!!

Klíče kluci přivezli doslova za pět minut jedenáct. Vzhledem    k tomu, že vyjížďka startovala až v jedenáct,  měl jsem "fůru" času. Padesáti kilometrový přesun na letiště do Hoškovic byl dobře zajištěn, na každé větší křižovatce policajti, asi jiný kraj jiný mrav. Při pořádání Mototour v Mohelnici se nikdy nesetkáváme u Policie s ochotou podobnou akci zabezpečit. Na letišti nás už čekaly davy zvědavců. Nikoho nepřejet, dobře zaparkovat, a najít vhodné místo u dráhy, protože za chvíli přijde vrchol vyjížďky, vystoupení Milana Rosypala. Po krátkem předvýstupu Tomáše Bartoše na motokrosovém speciálu to Milan rozjel opravdu naplno, alespoň podle mě. Jízda po zadním, po předním, gumování ve stupačkách sám i se spolujezdkyní, to byla opravdu paráda.To vše ještě Milan vylepšoval pouštěním řidítek, a někdy se dostavoval pocit, že kdyby pravačkou nemusel přidávat plyn jezdí snad bez držení. Program pokračoval seriálem M-ČR dragster, ale to už jsme ujížděli cestou na Kost. Doporučuji všem, kdo máte rádi historické zbraně. V podhradí je střelnice, kde si můžete vyzkoušet střelbu z luku a kuše na terč i divičáka, i když jen dřevěného. V lužanském kempu to při našem návratu z výletu žilo naplno. Střelecký den jsme ještě rozšířili o střelbu z paintbolové pistole a otestovali terénní čtyřkolku. Škoda, že letos nebyl vodní skůtr, počasí bylo ideální. V podvečer se opět rozběhly soutěže, mužská a ženská páka , nejdelší vous, soutěž v pití piva a také miss mokré tílko. Ta se rozjela takovým kvapem, že totálně bez, nahoře i dole, skončily nejen skoro všechny soutěžící, ale i speaker. Skvělou hudbu dodávali Janis Joplin revival a Easy Rider. To vše proloženo, jak jinak, striptýzem. Do časného nedělního rána ještě zahrála Manthra. Nic však netrvá věčně, jak jsem už jednou zmínil, přišel za mnou kámoš, že nemá klíče od motorky. Nebudu napínat, našly se až ráno po důkladném prohledání chatky, byly přilepené na magnetu zespod tankbáglu.

Byl to pro nás takový "klíčový" víkend. Počasí super a akce jak má být, od hlavního organizátora Petra Šmída jsem vyzvěděl, že účastníků bylo letos 1850, (asi 1200 motocyklů), a na příští rok chystá Motopárty i na jaře. Takže pro příští sezonu mám opět jasno, začátkem září nabalím VFR-o a vyrazím na západ, ale napřed ještě raději zkontroluju klíče.

Pavel-Had-Kukačka