Vlastnosti pérování

Hlavní požadavky na odpérování podvozku tedy jsou:

Pro stabilitu a dobré vedení stroje je nutné zajistit neustálé kopírování vozovky pneumatikami a minimální odlehčení stykové plochy. Jakmile začne kolo odskakovat od vozovky, mění se podle velikosti kolmé reakce úměrně i velikost reakce tečné. Při úplném odskočení nemůže již kolo přenést žádnou tečnou reakci a již nepatrnou boční silou přechází do smyku. Neustálý styk kola s vozovkou vyžaduje aby kolo bylo co nejlehčí, přesněji, aby poměr neodpérované hmoty k hmotě odpérované byl co nejmenší. Toho lze lépe dosáhnout u silnějších a těžších motocyklů. Pro zajištění styku kolo - vozovka je dobré volit tvrdší naladění podvozku zajištující dobré vertikální vedení kola na vozovce. Toto řešení je však typické velkým přenosem zrychlení z neodpérovaných hmot do rámu.

Požadavky pohodlné jízdy na motocyklu jsou však protichůdné požadavkům stability stroje. Vysokého komfortu jízdy lze dosáhnout měkkým naladěním pružících a tlumících prvků, kdy jsou svislá zrychlení a tedy i dynamické sily přenášené z neodpérovaných hmot do rámu malé. Klesá ale bezpečnost jízdy, neboť se vlivem nízkého tlumení může významně měnit vzájemná síla mezi kolem a vozovkou. To je obzvlášť nebezpečné je-li dominantní frekvence buzení z vozovky blízká vlastní frekvenci neodpérovaných hmot. Otázkou je zde i velikost zdvihů pérování, kdy se při větším propérování projevují změny geometrie podvozku.

Třetímu požadavku na zmenšení namáhání podvozku bývá již vyhověno splněním požadavku na komfortní jízdu, neboť lidský organismus je podstatně choulostivější než vhodně dimenzovaný stroj.

Požadavek pohodlné jízdy v sobě zahrnuje několik dílčích požadavků:

Má-li být jezdec nadnášen o co nejmenší možnou výchylku, je při daném způsobu pérování a dané překážce nejlepší umístit ho uprostřed mezi osy kol. Zde je svislá výchylka minimální. Úhlové natočení odpérované hmoty je v každém místě stejné.

Podrobněji je nutno sledovat požadavek vhodné vlastní frekvence odpérovaných hmot. Na základě rozboru vlivu vertikálních kmitavých pohybů různých frekvencí na lidský organizmus lze říci, že nejlépe snáší pohyb s frekvencí lidské chůze, což je přibližně rozmezí 1 až 2 Hz. Omezení expozice mechanickým kmitům vychází z normy ISO 2631. (Blíže kap.Pohodlí jízdy)

Je důležité uvést, že obě pérování vyžadují při návrhu stejnou pečlivost. Nedokonalé odpérování jednoho kola nelze vyvážit zlepšeným odpérováním druhého kola a navíc je i dobré odpérování jednoho kola narušeno špatným odpérováním kola druhého.

Maximální zdvihy obou pérování ve svislém směru bývají většinou stejné. Měříme-li zdvih po dráze kola, bývá u předních vidlic vzhledem k jejich skloněné dráze průměrně asi 1,2x větší než zdvih zadního kola.